|
|
Hormonálně aktivní látky ve vodním prostředí a rizika pro vodní organismy a člověka.
Duisembay, Zhuldyz ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Ezechiáš, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat přítomnost, zdroje a dopady hormonálně aktivních látek neboli endokrinních disruptorů (ED) ve vodním prostředí. Tyto látky, včetně dlouhodobých perzistentních organických polutantů (POPs), např. pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a nepersistentních polutantů, jako je bisfenolA a alkyfenoly, přímo či nepřímo ovlivňují hormonální systémy vodních organismů a člověka. Bylo například zjištěno, že zvýšené koncentrace některých progestagenů ovlivňují plodnost, reprodukční procesy, vyvolávají transkripční změny a mění poměr pohlaví v rybích populacích. Četné studie v této oblasti se zaměřují na hodnocení projevů ED ve vodě, jejich vlivu na chování a životní funkce vodních organismů a člověka a na problémy spojené s jejich detekcí a odstraňováním z odpadních vod vypouštěných do životního prostředí. Nedávné výzkumy odhalily zvýšené koncentrace specifických ED v různých regionech včetně České republiky (v řece Blanici byly zjištěny významné koncentrace levonorgestrelu, megestrol acetátu (MGA), drospirenonu a dienogestu). To svědčí o nedostatečné regulaci a možných obtížích při účinném odstraňování těchto látek z vody běžnými technologiemi čištění odpadních vod. Další důležitou součástí bakalářské práce je řešení omezení tradičních technologií...
|
|
|
Distribuce vybraných léčiv mezi články potravního řetězce ve vodním prostředí
LEXOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá výskytem léčiv ve vodních organismech. Léčiva se dostávají do recipientu s vyčištěnou odpadní vodou z ČOV. Nejvíce nacházená léčiva v povrchové vodě a vodních organismech patří do skupiny antibiotik, psychoaktivních látek, antihistaminik, analgetik a kardiovaskulárních léčiv. Byla sledována přítomnost 20 vybraných léčiv na 10 lokalitách českých řek v několika typech matric. Léčiva byla zkoumána v juvenilních rybách, plasmě a svalu dospělých ryb jelců tlouště (Squalius cephalus), slávičce mnohotvárné (Dreissena polymorpha) a v bentických organismech. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší koncentrace byly nalezeny v bentických organismech a slávičce mnohotvárné. Nejvyšší počet léčiv byl nalezen v bentických organismech, celkem 18 z 20, z toho 3 léčiva byla nalezená na všech lokalitách. Nejnižší počet léčiv byl nalezen ve svalu a plasmě dospělých ryb. Mezi nejvíce znečištěné lokality patří Bílina Ústí nad Labem a Svratka Židlochovice. Tyto řeky mají malý průtok a vypouštěné odpadní vody se méně naředí a koncentrace léčiv ve vodních organismech je vyšší.
|
|
|
Biologický vliv antropogenních polutantů přítomných v recipientech komunálních odpadních vod
PHAM, Thai Giang
Čističky odpadních vod jsou považovány za hlavní nástroj, který zajistí vyčištění odpadních vod vypouštěných z čističek odpadních vod (ČOV) do životního prostředí. Bylo však zjištěno, že vyčištěné odpadní vody vypouštěné z ČOV obsahují širokou škálu znečišťujících látek. Kromě toho byl průběžně zjišťován výskyt některých nově identifikovaných polutatnů ze skupiny farmak a prostředků osobní hygieny (PPCP). Tyto sloučeniny mají obvykle bioaktivní účinky, ale jejich způsob působení na necílové vodní organismy není dostatečně prodstudován, zvláště pokud se vyskytují ve složitých směsích. Tyto skutečnosti vedly ke zvýšeným obavám z vlivu odtoku ČOV na vodní ekosystém. V této práci byla studována široká škála kontaminantů se zaměřením na sledování PPCP při využití pasivního vzorkování a hmotnostní spekrofotometrie. Dva druhy volně se vyskytujících organismů, kapr obecný (Cyprinus carpio) a pstruh potoční (Salmo trutta m. Fario), byly využity jako modelové organismy pro různé typy recipientů (stojatá a tekoucí voda) pro zkoumání vlivu odtoku ČOV na vodní organismy. U obou typů recipientů ovlivňují výtokové vody ČOV hydrochemické parametry, jako je teplota a obsah živin, které následně ovlivňují život vodních organismů. V obou typech recipientů byla zároveň zjištěna přítomnost široké škály PPCP. V rybníku Čežarka bylo identifikováno 62 a v Živném potoce 53 PPCP patřících do různých skupin léčiv zahrnujících antibiotika, psychoaktivní látky, antihypertenzních léčiva, zneužívaných drog apod. Nejvyšší koncentrace PPCP dosahovala v Čezarce 14000 ng/POCIS a Živném potoce 3860 ng/POCIS, což je 45krát až 36krát více než v kontrolních lokalitách. Kvůli změněným životním podmínkám, jako je teplota a obsah živin, rostly ryby v prostředí ovlivněném ČOV rychleji než ryby v kontrolních lokalitách. Změny v hodnotách biomarkerů však naznačují nepříznivé biochemické vlivy u ryb v lokalitách ovlivněných ČOV. Zvýšená intenzita detoxikačních procesů byla pozorována v souvislosti s nárůstem CYP1A a CYP3A, jejichž aktivita korelovala s celkovou koncentrací PPCP v lokalitách ovlivněných ČOV. U exponovaných ryb byly pozorovány příznaky narušení endokrinního systému, které se projevily zvýšením koncentrace vitellogeninu v krevní plazmě, změnou exprese genu vitellogeninu v jaterní tkáni, nepravidelnou strukturou tkání gonád a změnou období tření. Navzdory pospaným nepříznivým příznakům byla zaznamenána přirozená reprodukce, avšak vliv na její průběh není dosud dostačně prostudován. Biochemické parametry, které odrážejí stresové podmínky (parametry oxidativního stresu) a vnitřní rovnováhu organismu (biochemické a hematologické parametry), také naznačují ovlivnění zdraví ryb způsobené znečišťujícími látkami z ČOV. Kromě toho změny ve složení mikroorganismů nebyly pozorovány pouze ve vodním prostředí, ale také ve střevě ryb žijících v lokalitách ovlivněných ČOV. Zvýšení celkového obsahu tuku, ale zároveň nižší množství omega-3 mastných kyselin bylo pozorováno ve svalech ryb z postižených lokalit. Toto zjištění otvírá prostor pro studie zaměřené na hodnocení vlivu ČOV na kvalitu rybího masa. Tato práce popisuje vliv vypouštění odpadních vod z ČOV na vodní organismy v reálném prostředí dvou modelových recipientů. Přestože ryby na konci experimentu vykazovaly dobrý zdravotní stav a kondici, přítomnost široké škály znečišťujících látek ve vodě a změny biochemických parametrů studovaných ve dvou experimentech naznačují, že je třeba provést více opatření ke snížení přítomnosti znečišťujících látek v odpadních vodách před vypuštěním do životního prostředí.
|
|
|
Toxicita vybraných antiarytmik (verapamilu a diltiazemu) pro vodní organismy \kur{(Dpahnia magna)}
DOKOUPILOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá skupinou antiarytmických léků a jejich toxicitou pro vodní organismy. V teoretické části práce jsou shrnuty základní charakteristiky a rozděleí antiarytmik, jejich mechanismus působení a terapeutické využití při léčbě kardiovaskulárních onemocnění spolu s jejich výskytem ve vodním prostředí. V práci jsou také popsány toxikologické testy a související nežádoucí účinky léků na vodní organismy. V experimentální části jsou uvedeny výsledky 21denního testu chronické toxicity verapamilu a jeho degradačních produktů na počet juvenilů, počet snůšek a velikost těla perloočky Daphnia magna.
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
host ::
RSS.